|
|
Dopady epidemie COVID-19 na cestovní ruch na Bali pohledem obyvatel České republiky žijících na ostrově
Čutová, Jana
Bakalářská práce se zabývá dopady Covidu-19 na společnost a cestovní ruch na ostrově Bali. Na základě literatury jsou vysvětleny základní pojmy cestovního ruchu, pandemie Covidu-19, charakteristika vybrané oblasti a následně identifikovány dopady Covidu-19 na cestovní ruch pohledem obyvatel České republiky žijících na Bali. Cílem práce bylo nastínit, jak situace poznamenala cestovní ruch a jakým způsobem ovlivnila život na ostrově. Předkládaná práce vykresluje úbytek zahraničních turistů a značný nárůst nezaměstnanosti. Dále jsou dopady analyzovány z hlediska kvalitativních dat získaných na základě výsledků z uskutečněných semistrukturovaných rozhovorů s obyvateli České republiky žijícími na ostrově. Získané výsledky ukazují, že nastalá situace značně ovlivnila život na Bali z hlediska zavedených vládních regulativů, které omezily pohyb na veřejných místech, pozastavily mezinárodní i domácí turismus a uzavřely veřejné prostory. Zavedená opatření následně vedly ke ztrátě zaměstnání a dosavadních příjmů. Na základě zvolené metody je vyhodnoceno, že negativní dopady pandemie Covid-19 významně ovlivnily cestovní ruch a silně zasáhly do ekonomické a socio – ekonomické sféry.
|
|
|
Připravenost vybraných poskytovatelů sociálních služeb na vznik mimořádných událostí se zaměřením na epidemiologickou situaci COVID-19
PAVELKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá připravenosti vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí. Pro diplomovou práci byly vybrány náhodně sociální zařízení poskytující pobytovou formu na území Jihočeského kraje. V těchto zařízení je personál pro klienty to nejdůležitější, proto by měl být personál dostatečně informován a připraven na mimořádné události. Mezi sociální zařízení poskytující pobytovou formu patří: jedná se o domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, azylová bydlení, domy na půli cesty, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a jiné. První kapitola teoretické části se věnuje problematice sociálních služeb. K začlenění jednotlivých pojmu spojených se sociálními službami, klasifikací sociálních služeb, bez níž bychom se v nabídce služeb těžce orientovali. V další kapitole práce se zaměřuji na onemocnění COVID-19, jeho příznaky, šíření a léčení. V praktické části diplomové práce bylo náhodným výběrem osloveno 78 zařízení. Dotazníkového šetření se aktivně účastnilo 41 z oslovených zařízení. Cílem diplomové práce bylo "Posoudit současný stav připravenosti vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí". K dosažení cíle diplomové práce a pro zodpovězení hypotézy 1: "Poskytovatelé sociálních služeb na území Jihočeského kraje jsou z 80 % připraveni na řešení mimořádných událostí" byl zvolen kvantitativní výzkum, jehož data byla získána s použitím dotazníkového šetření. Pro diplomovou práci bylo vybráno náhodně 78 sociální zařízení poskytující pobytovou formu v Jihočeském kraji. Dotazník (Příloha 1) byl rozeslán poskytovatelům sociálních služeb, dle registru poskytovatelů sociální služeb. Dotazník obsahoval 38 otázek. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace. K hodnocení informovanosti poskytovatelů sociálních služeb byla stanovena hranice úspěšnosti 80 % správných odpovědí. Z výsledků dotazníkové šetření vyplývá, že připravenost vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje dosáhla pouze 58 %, což znamená, že poskytovatelé sociálních služeb nejsou dostatečně připravení na vznik mimořádných událostí. Hranice úspěšnosti byla splněna v otázkách č. 1, 5a, 5b, 8, 10, 11, 13, 22, 23 a 30. Většina poskytovatelů sociálních služeb má zpracovaný plán krizové připravenosti (otázka č. 13) a z diplomové práce vyplývá, že poskytovatelé sociálních služeb mají zájem o vytvoření systému výchovy, vzdělání a školení dobrovolníků (otázka č. 36) kde, ale nebyla splněna hranice úspěšnosti. Diplomová práce může být použita pro další studijní účely.
|
|
|
Vliv pandemie covid-19 na domácí násilí z pohledu pracovníků sociálních zařízení v Českých Budějovicích
SUCHAN, Vít
Bakalářská práce se věnuje zkoumání vlivu koronavirové pandemie a s ní spojených opatření na vývoj domácího násilí. Teoretická část čtenáře seznamuje s problematikou domácího násilí a charakterizuje pandemickou situaci v kontextu krize. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, uskutečněný pomocí polostrukturovaných rozhovorů, zaměřený na problematiku z pohledu pracovníků sociálních zařízení v Českých Budějovicích. Mezi respondenty jsou pracovníci intervenčního centra a dvou krizových center. V předložené analýze jsou identifikovány aspekty domácího násilí na které, podle dotazovaných pracovníků, měla pandemie a s ní spojená omezení největší vliv.
|
|
|
Evaluace spokojenosti klientů kontaktních center ve Zlínském kraji, v kontextu pandemie COVID-19
Hanáková, Karla ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Jandáč, Tomáš (oponent)
ÚVOD: Celosvětová pandemie COVID-19 a prosazování omezujících opatření v oblasti veřejného zdraví, nezbytných k omezení šíření viru, ovlivnila veškeré aspekty moderního života a dotkla se mj. také oblasti užívání drog. Dotkla se také trhu s drogami včetně sociálních a zdravotních reakcí na drogový fenomén. V reakci na zaváděná opatření vzrůstal tlak také na adiktologické služby, jejich provoz, zaměstnance a v neposlední řadě klienty. ZAMĚŘENÍ PRÁCE: Cílem práce bylo, zjistit míru spokojenosti/ nespokojenosti klientů kontaktních center ve Zlínském kraji, s nabízenými intervencemi a službami v tomto období a ověřit si tím schopnost kontaktních center zareagovat a flexibilně se přizpůsobit situaci, v kontextu pandemie COVID-19 a zaváděných protiepidemických opatření směrem ke snížení dopadu pandemie na klienty a zaměstnance kontaktních center. METODY: Respondenti byli vybráni metodou záměrného výběru přes instituce. Prostředek pro získání zpětné vazby představovala evaluace spokojenosti. Nástrojem pro sběr dat byl dotazník. Soubor tvořilo celkem 40 respondentů. Získaná data byla vyhodnocena programem STATA® 15.0, Statistic Data Analysis, MP. Prezentace a interpretace výsledků je provedena jednoduchou deskriptivní statistikou. Pro ilustraci jsou použity grafy, tabulky. VÝSLEDKY: Kontaktní centra...
|
|
|
Negativní dopady sociální izolace jako nezamýšlený důsledek protiepidemických opatření (COVID - 19) u pacientů LDN
Broftová, Romana ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
V diplomové práci je dle dostupných pramenů popsána problematika negativních dopadů sociální izolace na pacienty LDN jako nezamýšlený důsledek protiepidemických opatření. V práci je popsána cílová skupina osob ve vyšším věku, včetně jejích potřeb a možných pobytových zařízení, které může člověk staršího věku využít. Dále jsou zde popsány faktory, které ohrožují zdraví seniorů a jejich prevence, včetně sociální izolace a podrobný popis onemocnění COVID -19, se statistickými údaji a opatřeními, které byly nařizovány k ochraně více zranitelných osob. V závěru teoretické části je popsán sociologický koncept nezamýšlených důsledků. Empirická část je zaměřena na seniory a lidi ve vyšším věku pobývající v pobytovém zařízení, kteří jsou ohroženi sociální izolací, z důvodu uzavření zařízení, kvůli epidemii onemocnění COVID - 19. S důrazem na jejich vlastní prožívání dané situace včetně popsaných dopadů na jejich zdraví a vnímání celé situace.
|
|
|
(Ne)kulturní Česko aneb politická kultura v době pandemie
Tichý, František ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce "(Ne)kulturní Česko aneb politická kultura v době pandemie" se zabývá politickou kulturou v České republice v období pandemie nemoci covid-19 v období mezi 13. březnem 2020 a 17. prosincem 2021. V první teoretické části se práce zabývá výkladem samotného pojmu politická kultura v odborné literatuře, ale také třeba v novinových článcích či dalších zdrojích. V tomto ohledu autor roztříďuje jednotlivé vymezení a přístupy do přehledné klasifikace, z níž jednu konceptualizaci využívá v samotném výzkumu. V druhé, tedy praktické části, za využití podkladů vytvořených v teoretické části, usiluje práce o identifikaci úrovně politické kultury politických reprezentantů, respektive členů vlády, v České republice. U nich zkoumá, zda za stanovené období porušili či neporušili protiepidemická opatření, a pokud je porušili, podrobuje je další analýze. Tato práce tak navazuje na dlouhodobější výzkum politické kultury, ale zároveň se pokouší přinést poznatky z nové situace, tedy pandemie nemoci covid-19, která je pro 21. století zcela nebývalou událostí.
|
|
|
Dodržování protiepidemického režimu ošetřovatelským personálem na neonatologickém oddělení
CEAOIOVÁ, Jana
Na neonatologickém oddělení je protiepidemický režim z ošetřovatelského hlediska zaměřen především na blokádu možných cest přenosu infekce a zabránění vzniku nozokomiální nákazy u novorozence, který má během novorozeneckého období sníženou imunitu, a je tudíž zvýšeně vnímavý a ohrožený vznikem infekce. Jednotlivé složky protiepidemického režimu tvoří bariérový systém ošetřování novorozence, který je třeba z pozice ošetřovatelského personálu považovat za komplex opatření, tvořících jeden celek, a také je jako celek dodržovat, protože jedině za této podmínky poskytuje bariérový systém novorozenci během jeho pobytu na neonatologickém oddělení bezpečnou ochranu proti nozokomiální infekci. Bakalářská práce s názvem Dodržování protiepidemického režimu ošetřovatelským personálem na neonatologickém oddělení je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou rozepsány jednotlivé složky bariérového systému ošetřování, bránící přenosu infekce, se zaměřením na složky dezinfekce a sterilizace, hygiena a dezinfekce rukou a manipulace se zdravotnickým prádlem. Ve výzkumné části práce jsou zpracovány výsledky ošetřovatelského výzkumu. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit nestandardizovaný rozhovor a zúčastněné, skryté pozorování. Výzkumným souborem bylo pět dětských sester a jedna porodní asistentka pracující na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle a s nimi související výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál zná a dodržuje dezinfekční a sterilizační opatření, druhým cílem bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál zná a dodržuje standardní postupy pro mytí a dezinfekci rukou a třetím cílem bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál zná a dodržuje správnou manipulaci se zdravotnickým prádlem. V souvislosti s prvním cílem byla stanovena výzkumná otázka jak zná a dodržuje ošetřovatelský personál dezinfekční a sterilizační opatření, v souvislosti s druhým cílem byla stanovena výzkumná otázka jak zná a dodržuje ošetřovatelský personál standardní postupy pro mytí a dezinfekci rukou a v souvislosti s třetím cílem byla stanovena výzkumná otázka jak zná a dodržuje ošetřovatelský personál manipulaci se zdravotnickým prádlem. Autorka se snažila zjistit, zda ošetřovatelský personál pracující na neonatologickém oddělení zná a dodržuje některé výkony z vybraných okruhů bariérového systému ošetřování, týkající se dezinfekce a sterilizace, mytí a dezinfekce rukou a manipulace se zdravotnickým prádlem. V závěru bakalářské práce bylo na základě poskytnutých rozhovorů a pozorování zjištěno, že ošetřovatelský personál, pracující na neonatologickém oddělení, zná a zároveň dodržuje zásady vybraných složek bariérového systému ošetřování novorozenců. Autorka se domnívá, že výsledky výzkumného šetření bakalářské práce by bylo možné použít jako informační materiál pro seminář, týkající se dodržování protiepidemického režimu, určený porodním asistentkám a dětským sestrám, pracujícím na neonatologických odděleních.
|
|
|
Epidemiologicky závažná onemocnění a možnosti zábrany jejich zneužití a následného rozšíření v populaci
VAŇOVÁ, Naďa
Z historie jsou známy případy epidemií, které zredukovaly lidskou populaci mnohdy více, než válečné konflikty. Typickým příkladem je epidemie španělské chřipky za 1. světové války. Je všeobecně známo, že velká část naší populace nemá dostatečné znalosti o vysoce nebezpečných onemocněních, která lze zneužít bioteroristy, tuto hrozbu podceňují a mnohdy nemají ani ponětí, jak se před biologickými agens chránit nebo jak postupovat v případě možného napadení. Tuto tématiku jsem si pro diplomovou práci zvolila proto, že současný stav znalosti obyvatel o této problematice považuji za neuspokojivý. Cílem mé práce je definovat epidemiologicky závažná onemocnění, která jsou vhodná pro zneužití v rámci akcí bioteroristů, zaměřit se na jejich diagnostiku, léčbu a prevenci. Na základě studia odborné literatury a konzultací jsem navrhla preventivní opatření a pokyny, jak se chovat v případě možného rizika napadení biologickými bojovými látkami a následně jsem vytvořila dva typy informačních letáků pro širokou veřejnost. Tyto dva informační letáky jsem zároveň předala k odbornému posouzení právnické kanceláři, zda nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu šíření poplašné zprávy. Výsledkem je názor, že leták s obecnými informacemi lze využít pro zvýšení znalostí obyvatelstva o preventivní ochraně před možným rizikem napadení nebo zneužití biologických agens. Druhý leták s detailnějšími informacemi lze využít pouze pro účely této diplomové práce, případně pro účely tematického nácviku součinnosti IZS a obyvatelstva v dané oblasti.
|
host ::
RSS.